Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čínské přímé investice do zahraničí se zaměřením na USA
Skryjová, Kateřina ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou čínských přímých investic do zahraničí, a to nejprve obecně a poté se zaměřením na jejich největší hostitelskou ekonomiku - Spojené státy americké. První část je věnována teoretickému vymezení pojmu přímé zahraniční investice a problematice s tím spojené. Druhá část se zabývá celkovými čínskými PIZ, přičemž podává nejen jejich aktuální přehled, ale zahrnuje také oblast investiční politiky ČLR, investičních specifik a determinantů a motivů tamějších investorů. Poslední kapitola obsahuje obdobnou analýzu ovšem se zaměřením na čínské investiční aktivity v USA. Rovněž shrnuje důvody atraktivity této země a zaobírá se také jejím postojem k čínským investicím.
Lewisův bod obratu jako hrozba pro čínskou ekonomiku?
Merzová, Linda ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Lewisově bodu obratu a jeho dopadu na čínskou ekonomiku. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole je vysvětlen základní pojem ,,Lewisův bod obratu" a jeho postavení v celosvětovém kontextu. Kromě W. A. Lewise je zde zmíněna i řada dalších autorů, zabývajících se růstovými teoriemi. Druhá část popisuje propojení pojmu bodu obratu s čínskou ekonomikou. Zde je především zjištěno, zda Čína dosáhla Lewisova bodu obratu, jaké má tento bod dopady na čínskou ekonomiku, trh práce a jaký následuje vývoj čínské ekonomiky po dosažení tohoto bodu. Třetí část nalézá spojitost mezi Lewisovým bodem obratu a vysokoškolským vzděláním. Součástí této kapitoly jsou specifika, trendy a především problémy vysokoškolského systému Číny. Závěr této kapitoly je věnován bodu obratu a jeho zásahu do vzdělávání.
Mezinárodní přesah teroristických aktivit Islámského hnutí Východního Turkestánu
Ptáčková, Michaela ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
S narůstajícím počtem teroristických útoků úzce souvisí fakt, že se terorismus stává jednou z nejčastěji diskutovaných bezpečnostních hrozeb. Vzhledem k míře globalizace dnešního světa se problém terorismu dotýká všech kontinentů, proto není výjimkou ani Asie s nastupující velmocí v podobě Čínské lidové republiky. Charakteristika vývoje Islámského hnutí Východního Turkestánu vzniklého v čínské severozápadní provincii nazvané Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang tak představuje hlavní téma této bakalářské práce. Primárním cílem práce je analyzovat vývoj a chování organizace na základě stanovených cílů, operačního území a možných vazeb na globální teroristické organizace. Sekundárním cílem je přispět k diskuzi a rozšířit v České republice povědomí o tomto tématu.
Analýza zvláštních ekonomických zón ve vybraných zemích
Šlegrová, Veronika ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou zvláštních ekonomických zón v Ruské federaci a Čínské lidové republice a porovnáním jejich historického vývoje, aktuálních pracovních podmínek, ekonomického výkonu a dodržování mezinárodních standardů. První část analyzuje zvláštní ekonomické zóny po celém světě z různých hledisek a nahlíží na jejich pozitivní i negativní stránky obecně s konkrétními příklady. Dále jsou analyzovány druhy, konkrétní příklady zón a jejich vývoj v Číně a v Rusku. Poslední část se věnuje komparaci obou předešlých kapitol s cílem determinovat, jaká země využila tohoto nástroje podpory obchodu lépe.
Systém ochrany práv duševního vlastnictví v Číně: problémy a ekonomické dopady
Benešová, Jana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problémech a ekonomických dopadech systému práv duševního vlastnictví v Číně. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole je vysvětlen systém ochrany práv duševního vlastnictví z teoretického pohledu. Výklad je zaměřen na podrobnější rozbor vybraných práv duševního vlastnictví, které nalezneme na území Čínské lidové republiky. Tato část obsahuje taktéž jednotlivé způsoby, jak mohou lidé chránit svá práva. Druhá část popisuje současnou situaci v Číně a porovnává ji s některými vyspělými ekonomikami. Třetí část se z počátku pokouší nalézt spojitost mezi systémem IPR a hospodářským růstem. Posléze popisuje, jak ovlivňuje systém IPR růst čínské ekonomiky, a nakonec vysvětluje, proč hraje systém práv duševního vlastnictví strategickou roli v čínském ekonomickém růstu.
Dopady regulace porodnosti na růst čínské ekonomiky
Skořepová, Kateřina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Se stejnou rychlostí, s jakou v Číně proběhla změna ekonomická, došlo také k zásadní změně demografické. V důsledku umělého a radikálního zásahu do vývoje populace se však postupem času začínají objevovat nové demografické jevy, které mohou mít vliv na čínskou ekonomiku a její budoucí vývoj. Cílem práce je zhodnotit potenciální dopady čínské regulace porodnosti na budoucí růst čínské ekonomiky. První část práce se zabývá populační teorií a populační politikou a dále pak vývojem populačního myšlení. Analytická část práce je zaměřena na konkrétní podobu a fungování regulace porodnosti v Číně. Dále jsou analyzovány změny demografických trendů a na základě predikcí jejich budoucího vývoje jsou vyvozeny možné hrozby pro čínskou ekonomiku. Tyto potenciální hrozby jsou následně hlouběji analyzovány a je navrženo jejich možné řešení. Je reflektováno také nedávné uvolnění politiky jednoho dítěte (plány z roku 2013) a zhodnocen jeho možný dopad na další prognózovaný vývoj čínské populace.
Ekonomické reformy v Číně
Poláčková, Kristýna ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o ekonomických reformách, jež jsou v Čínské lidové republice implementovány od konce 70. let 20. století. Práce se zaměřuje na analýzu základních rysů, průběh a příčiny úspěchu. Jednotlivě jsou rozebrána reformní opatření, jejich cíle a fázování, přičemž hlavní důraz je kladen na reformu venkova, reformu státních a nestátních podniků a politiku otevírání se světu. Na konci práce je zhodnocen stav čínské ekonomiky na počátku 21. století, její vstup do Světové obchodní organizace a predikce do budoucna.
Zahraniční politika Evropské unie vůči Číně po roce 2000
Weselá, Petra ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy Evropské unie a Čínské lidové republiky po roce 2000; nastíněn je však i předchozí vývoj. Práce zkoumá politické a ekonomické vazby, ale i další oblasti spolupráce; od roku 2003, kdy bylo oběma stranami deklarováno strategické partnerství, se kooperace rozvinula ve více jak 50 sektorových dialogů. Na druhou stranu partnerství mezi Evropskou unií a Čínou naráží na různé problémy, jmenovitě: evropskou kritiku stavu lidských práv v ČLR, evropský zájem o dění v problematických oblastech Tibetu a Sin-ťiangu, otázku Tchaj-wanu, dále existují ekonomicko-obchodní spory a stále trvá zbrojní embargo, které bylo na vývoz zbraní a vojenské techniky ze zemí EU uvaleno po masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Práce hledá odpověď na aktuální otázku, jestli jsou pro vztah EU-Čína důležitější ekonomicko-obchodní zájmy, jak tvrdí realismus a marxismus, nebo evropské hodnoty, zejména lidská práva, což je v souladu s konstruktivistickým pohledem na mezinárodní vztahy.
Aspekty politického a sociálního systému ovlivňující chování v rámci obchodního jednání: ČR versus ČLR
Sudíková, Alena ; Odehnalová, Jitka (vedoucí práce) ; Vlková, Ivana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdílným nastavením současného sociálního a politického systému v ČR a ČLR majícím vliv na průběh obchodního jednání mezi českým a čínským obchodním vyjednavačem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je tvořena dvěma kapitolami a praktická část třemi kapitolami. V první kapitole je na základě sekundárních dat charakterizováno vnímání obchodního jednání a jeho průběhu českým a čínským vyjednavačem. Druhá kapitola popisuje vliv nastavení současného sociálního a politického systému v ČR a ČLR na osobnost českého a čínského vyjednavače, na vybraná období života (potomek, vzdělání, manželství, zaměstnání) a vliv sociálního systému, systému zdravotnictví a důchodového systému na osobnost českého a čínského vyjednavače a témata vhodná pro konverzaci a možná konverzační tabu mezi českým a čínským obchodním partnerem. Třetí kapitola je věnována vlastnímu výzkumu, který byl proveden na základě sběru kvalitativních dat pomocí dotazníkového šetření. Čtvrtá kapitola popisuje výsledky výzkumu. V páté kapitole navrhuji možnost využití nových poznatků.
Hlavní tendence ve vývoji čínské ekonomiky od 90. let po současnost
Vítková, Tereza ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Čínská lidová republika je v současné době jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících zemí světa, proto se moje bakalářská práce zabývá postavením Číny ve světové ekonomice v období posledních dvou desetiletí. Zaměřuji se na vývoj jednotlivých makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace a nezaměstnanosti). Důraz kladu i na zahraniční obchod Číny, a to z hlediska objemu exportu a importu, obchodních partnerů a komoditní struktury. Dále popisuji ekonomickou spolupráci Číny a České republiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.